Když sleduji film „Ten svetr si nesvlíkej“, v němž Petr Nárožný ztvárnil precizního pedanta, co dbal na pořádek takovým způsobem, že měl na vnitřních stranách dvířek u všech skříněk v obýváku plánky, co se nachází uvnitř, považuji tuto komedii za velmi zdařilou, co se týče nápaditého, inteligentního humoru. Mít plánky na dvířkách skříněk mi ale přijde naprosto zbytečné, neboť se tím neřeší ten zásadní problém, a sice to, že stejně musíte každou skříňku otevřít a nahlédnout dovnitř. A když si představím, že bych měl své věci vyskládané v deseti různých skříňkách, začíná se mi z toho dělat na nic. Nesnáším totiž mít věci na více místech a neustále něco hledat nebo odbíhat sem a tam, například když potřebuji sbalit zavazadlo na dovolenou.
_1.jpg)
Když jsme si s bývalou přítelkyní pořídili vestavěnou skříň na míru a poprvé jsem odsunul posuvné dveře, abychom začali dovnitř ukládat naše věci, připadal jsem si jako někde na nebesích, kde všechno dokonale klape, všichni spolupracují, nikdo nestrádá a vydává se jen málo energie na práci, takže jí mnohem více zbývá na zábavu. Vše bylo najednou pohromadě a pěkně přehledně, nebylo zapotřebí pobíhat sem a tam, posuvné dveře umožňovaly perfektní přehled o uložených věcech a to také zabraňovalo zbytečnému stresu.

Za další obrovskou výhodu vestavěných skříní do předsíně na míru považuji i možnost vyzdobit posuvné dveře přesně podle vlastních představ. My jsme měli na jedněch dveřích zrcadlo od stropu až k podlaze a možné je také vyzdobit dveře potiskem nebo dokonce fototapetou. Tu bych nechal zhotovit z koláže fotografií mé přítelkyně v plavkách, neboť měla velmi sexy postavu, možná i díky jezdeckému sportu. A sledovat přítelkyni v plavkách na dveřích skříně v různých pózách, jak se usmívá a je šťastná, co víc bych si mohl přát? Snad jen, aby mi zapózovala v plavkách před skříní ještě naživo.